Ošetření fyzioterapeutem zahrnuje množství speciálních technik a metod, které upravují svalové napětí a korigují  postavení kloubů.  Tím se snižuje bolestivé dráždění z tělesných tkání a mizí i subjektivní vjem bolestí zad, hlavy, atd.  V kombinaci s pravidelným cvičením představuje fyzioterapie ideální možnost, jak udržet svůj  pohybový aparát v dobrém stavu co nejdéle.

Proč  jít za fyzioterapeutem?

Jako pečujeme o svoje auto nebo byt či dům,  podobně bychom měli pečovat i o svoji tělesnou schránku. Tato kultura těla však neznamená kult těla. Nejde nám o to, být krásní napovrch, ale cítit sílu zdraví zevnitř. Kultura těla není u nás v Čechách zatím příliš rozvinuta, není zvykem se o sebe starat preventivně, chodit na masáže, na fyzioterapii, dopřávat svému tělu regeneraci po hektických dnech plných stresu nebo podniknout preventivní kůru na jaře nebo na podzim.  Spíše se většina z nás začne starat, až když je pozdě, něco se “polámalo“, bolí a obtěžuje nás to. Ale i zde platí, že prevence se vyplatí.

Jak funguje fyzioterapeutické ošetření?

Podobně jako masáže i fyzioterapie představuje poměrně intenzivní ovlivnění našeho mozku přes spoustu receptorů, nervových zakončení, které máme v kůži, ale i hlouběji – ve svalech, kloubech a vnitřních orgánech. Do mozku putují v každou sekundu tisíce impulsů, které jsou tříděny a mozek na ně reaguje, na většinu z nich automaticky, bez našeho vědomí. To, co si uvědomíme, je jen mizivé procento oněch podnětů – ty, které mají buď velkou důležitost nebo velkou intenzitu, nebo jsou nové, neobvyklé. Technikami fyzioterapie se do mozku dostávají podněty jiného charakteru než obvykle, je bombardován intenzivními vjemy z oblastí těla, které si jinak moc neuvědomujeme a tímto obrácením pozornosti se nastartovávají samokorekční a samoreparační procesy organismu. Jedná se o složitý a náročný proces, proto se může stát, že se po hodině ležení na lehátku a “nicnedělání” budete cítit, jakobyste skládali pytle brambor. Práce byla vnitřní, ne viditelná. Ale můžete mít naopak pocit, že jste o 50 kilo lehčí, protože odešlo napětí, které si často chronicky držíme v určitých částech těla. Přílišné napětí některých svalů vytváří krunýř, který již ani necítíme.  A někdy si uvědomíme jeho tíhu až po normalizaci svalového napětí pomocí fyzioterapie nebo kvalitní masáže.

Kdy tedy na fyzioterapii?

Pokud jste po úrazu kotníku, úrazu kolenních vazů nebo menisků, zlomenině jakékoli kosti nebo vás jen jednoduše obtěžuje bolest pohybového aparátu, je fyzioterapie dobrou možností, jak pro sebe něco udělat.

V některých případech dokáže odborný zásah  (spolu s doporučeními ke cvičení a držení těla) snížit menstruční bolesti a premenstruační syndrom nebo úpravou napětí břišní stěny zmírnit zažívací obtíže typu pálení žáhy nebo dráždivého tračníku.

Také časté nepříjemné pocity na hrudníku (“bušení srdce”) nebo pocit sevřeného dýchání souvisí s doménou fyzioterapeuta, tedy se zablokovanými žebry. Žebra mohou být ve svých uchyceních k páteři a hrudní kosti mírně pootočena, což někdy vzbuzuje píchavou až vystřelující bolest, která může připomínat bolest srdečního původu. Zde často stačí vrácení kloubu do správné pozice a doporučení ke cvičení nebo změna ergonomie práce a bolest je pryč.

Fyzioterapii můžete využít také při akutním “ústřelu” – bolesti krční nebo bederní páteře, která vznikne jakoby přeležením nebo bez zjevné příčiny.  Terapie je zaměřena na uvolnění stažených svalů a vazivových struktur a šetrné obnovení správné pozice kloubů.  Tím dojde ke snížení bolesti a při troše opatrnosti o ústřelu za dva dny vědět nebudete.

Nabízíme i odborné vedení tréninku při bolestech bederní páteře i po vyhřeznutí meziobratlové ploténky, případně po jejím operativním odstranění. V těchto případech se snažíme podle nejnovějších poznatků rehabilitace využít svalové práce zejména břišních svalů tak, aby se bedra zpevnila  a stabilizoval se onen úsek páteře s výhřezem.